Dohodu podepsal výkonný místopředseda Evropské komise (EK) Valdis Dombrovskis a zmocněnkyně USA pro obchod Katherine Taiová. Oba se v této věci setkali již v pondělí, aby připravili podpis dohody v den summitu EU – USA, kterého se zúčastnili americký prezident Joe Biden, šéfka EK Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel.
Po administrativě Donalda Trumpa, která znamenala zavádění nových cel a hrozbu obchodní války, obě strany dohodu vnímají jako perspektivu pro spolupráci zaměřenou na řešení dalších dlouhodobých sporů, bilaterálních problémů i globálních výzev.
Eurokomise upozornila, že EU a USA chtějí překonat dlouhotrvající rozdíly, aby se zabránilo budoucím soudním sporům a zachovaly se rovné podmínky pro všechny výrobce letadel.
Von der Leyenová zdůraznila, že po intenzivní práci mezi eurokomisiou a administrativou USA dohodou Boeing – Airbus se podařilo přispět k vyřešení nejdelšího obchodního sporu v historii Světové obchodní organizace (WTO). „Naznačuje to nového ducha spolupráce mezi EU a USA a také to, že další problémy můžeme vyřešit ve vzájemný prospěch,“ uvedla.
Dombrovskis upřesnil, že obě strany získaly čas a prostor k nalezení trvalého řešení, čemuž má napomoci i nová pracovní skupina pro letadla.
Dohoda o právním rámci spolupráce pro velké civilní letadla má za cíl zřídit pracovní skupinu pod vedením ministra obchodu každé strany; poskytovat financování velkým výrobcům civilních letadel za tržních podmínek; financovat výzkum a vývoj prostřednictvím otevřeného a transparentního procesu a zpřístupňovat výsledky výzkumu a vývoje financovaného vládou v rozsahu povoleném zákonem; neposkytovat financování výzkumu a vývoje a daňové úlevy vlastním výrobcům, které by poškodilo druhou stranu; spolupracovat při řešení netržních praktik třetích stran, které mohou poškodit velké odvětví civilních letadel.
Dohoda znamená i to, že obě strany pozastavily uplatňování svých protiopatření po dobu pěti let a ušetřili tak miliardy eur na clech z dovozu.
Spory mezi EU a USA o velkých civilních letadlech začali v roce 2004, kdy USA podali žalobu na půdě WTO proti EU s argumentem, že euroblok nelegální dotuje evropského výrobce civilních letadel Airbus. Unie v květnu 2005 podala proti USA stížnost za nezákonnou podporu pro společnost Boeing. Po rozhodnutích WTO si USA (říjen 2019) a EU (listopad 2020) navzájem uložili represivní vývozní cla, což ovlivnilo obchod mezi oběma partnery v hodnotě 11,5 miliardy dolarů.
Americké protiopatření ovlivnily 19 různých kategorií výrobků, včetně letadel, vína a destilátů, mléčných výrobků a sýrů nebo strojů, v hodnotě 7,5 miliardy USD. Celní sazby představovaly 15% za letadla a 25% za jiné výrobky a vedly k tomu, že dovozci z USA zaplatili clo v hodnotě přibližně 2,2 miliardy USD.
Protiopatření EU se dotkly 130 různých kategorií výrobků včetně letadel, ořechů, tabáku, lihovin, kabelek nebo traktorů v hodnotě čtyř miliard USD. Celní sazby představovaly 15% za letadla a 25% za jiné výrobky než letadla, a vedly k tomu, že dovozci z EU zaplatili clo v hodnotě přibližně 1,1 miliardy USD.
